close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

no.1

7. dubna 2010 v 19:59 | neexistující |  Letters
Můj drahý, přenádherný, dokonalý, všehoschopný a imaginární Vinnie!

Dnešek byl zvláštní den. Ve škole to nebylo nic moc, ale o to mi teď nejde. S mým bývalým kamarádem jsme si psali SMSky. Včera. Když jsem nebyla ve škole. Ptala jsem se ho, jestli je pravda, že se mu líbím. Kdo ti takovou blbost řekl? Zněla odpověď. Cítila jsem se sklíčeně a protože jsem mu SMSky psala v metru, doma jsem se neovladatelně rozbrečela. Ani nevím proč. Vždyť já už ho přeci nemiluji! Už dobrý půl rok jsem k němu necítila nic víc, než kamarádství. A v posledních pár týdnech ani to ne. Může si za to, koneckonců, sám, za to, jak se choval. Kdyby mi ale aspoň nepsal na ICQ! Ty jeho milé a přátelské vzkazy mě deptaj. To, jak se o mě zajímá a přitom jsem mu šumák..

A další věc. Lavlius. Začíná mě štvát. Ani nevím, jestli mě štve to, že se se mnou baví, nebo to, že mi říká zdrobnělinou. Jaký má zase úmysly (zločinné úmysly, chňá chňá)? Divně se usmívá, chválí mi moje "výtvory" na výtvarce, culí se, říká mi přezdívkou, obdivuje mě, žádá mě o něco, culí se, culí se, culí se,... a eh, kde jsem to byla? No nic. Možná mi to trochu lichotí, ale nevím, já už se nesmím do nikoho zamilovat! Ne, je to pouhé zklamání a samotná láska je klam, protože kluci jsou všichni zrádci (až na tebe, ty můj úžasný dokonalý neexistující Vinnie!). To už dobře vím. ,,Lavliusi otoč se, my tady řešíme holčičí věci." ,,Jasně, mezi námi děvčaty, že?" Ach jo.


Všichni se na mě vykašlali. 
A mně to nevadí. 
Upřímně?
Miluji ticho, samotu a klid.
Zdám se Ti divná?
Možná.

Ale ty, můj dokonalý a úžasný a hlavně neexistující Vinnie, mě jediný pochopíš. Protože jsi imaginární. Možná je to tím, že sám na mě nepromluvíš ani slovo, ba dokonce ani slovíčko! Stávám se ve třídě nějaká oblíbená (a posledních pár vět neber vážně - nebo..možná jo). Všichni za mnou chodí, chtějí autogram (kecám, chá chá), chtějí vedle mě sedět na výtvarce a tak dále a tak dále. Moje soukromé utrpení mi působí Dinický, který mě otravuje a já vedle něj nechci sedět! Proč takhle sedět musíme? Proč Vinnie? 

Budeš muset přijet do Prahy. Nebo tě dokopu. Stýská se mi, v tomhle temném, pochmurném světě. Přijedeš? Přivítám tě na letišti s otevřenou náručí, švestkovýma knedlíkama, pivem a kdovíčím ještě. Až se vrátíš z dlouhé cesty do Irska, přivez mi prosím, kus země s sebou. Když zestárnu, sbalím si svůj malinkatý červený kufříček, všechny peníze a odstěhuji se tam. Pořídím si malý domek, někde na kraji vísky a budu tam žít jen já a spousta koček. Ach, to bude nádhera. Těším se a vezmu tě tam s sebou, můj Vinnie. Zatím se měj a moc mi nezestárni!
Tvá,
neexistující
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama