close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

no. 3 vaccinations

9. dubna 2010 v 15:08 | neexistující |  Letters
Hi Vinnie!
Asi nemáš čas si tyhle dopisy číst a já tě i docela chápu, na tvém místě bych celý den seděla u moře a možná bych si koupila i nějakou malou loďku. Vím, že si nemůžeš moc užívat, protože jsi tam z jiných důvodů. Kvůli tvým rodičům. Prosím, pošli mi pohled! Budu moc ráda, lásko. Pokud nepošleš, nevadí, já vím, že se ti možná ani dopisy nedoručí, ty krásné, v bílých obálkách a ozdůbkami po okrajích a růžovým srdíčkem místo známky. Ach, proč mi musí takhle hrabat? 

Lavlius. Těžké téma, které už má šťastný (pro mě) konec. Je jasné, že jsem do něj nebyla zamilovaná, bylo to něco jiného (asi soucit), přeci jenom, není to zrovna můj typ. Eh. Jupí! :D Asi si o mně, Vinnie, pomyslíš, že jsem nějaká rozmazlená puberťačka, který se každý den líbí jiný kluk, ale já taková samozřejmě nejsem:) Jsi pro mě jediný, Vinnie, jediný ;) I když...ne, už nic. Chtěla jsem ti sice napsat, že existuje spoustu tobě podobných, jako můj Mrocha, ale s tím je definitivní END (psala jsem o tom v prvním dopise, vzpomínáš?). 

Až na ty dva, jsem celkem šťastný a spokojený člověk... Do včerejšího večera. Znáš, když někdo probírá vážnou věc, všude klid: ,,Najednou je tady ticho" a takový nepřirozený, jakoby zaražený smích? Tak přesně ten byl na třídních schůzkách. To ale není podstatné. Přiletěla Dvan. Ne, proč?! Vrátila se z CUBY, kde byla 14 dní. Je to moje bývalá kamarádka, ale ona neví o tom, že je bývalá. Nikdo se s ní už nebaví, kvůli tomu, jaká je. A ona to nebere vážně a nedokáže to pochopit. Moje trápení znovu začíná. Sebevražedkyně. To jsem ti neříkala? Opravdu? Ale to je známá kauza "Dvan se řeže". Přišla za náma, holkama, a začala nám říkat: ,,Ale vážně to nikomu neřeknete? Tak včera jsem chtěla spáchat sebevraždu a kdyby nepřišel brácha, tak to udělám." Fakt kráva (promiň, ale neovládla jsem se). Kolik jí je, že je "unavená" životem? Řekl by jsi tak dvacet, pětadvacet? Omyl. Ještě jí není ani třináct let! 

Á, poslední odstaveček (u toho třetího jsem se nějak rozpovídala - rozepsala, ale o Dvan jsem ti musela povědět víc, když to o ní nevíš). Ten bych věnovala očkování. Má drahá máti mi jaksi zapomněla říct, že jdu dneska na přeočkování (druhý). Super! Jako kdyby nevěděla, jak moc se bojím injekcí a podobných přístrojků. Bolelo to. Aspoň jsem nemusela na tělák. Divíš se? O tom až příště.
neexistující
ztrápená z Dvan a těšící se na víkend
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama